Úvod > Historie

Z naší z historie

Jen zažloutlá pasparta zachovalé dobové fotografie z roku 1893 připomíná dobu dávno minulou. Jaká asi byla?

Tuto otázku si mnohý z nás položí. V každém případě celý ekologický systém nebyl ještě tolik zasažen průmyslem a civilizací. Ta postupně životní prostředí zhoršovala včetně tekoucích vod. Řeky byly čisté, ale o množství ryb v nich by se dalo polemizovat. Pro orientaci těm, kteří neví kde naše MO ČRS leží uvádíme, že město Přeštice leží ve výšce 366 m nad mořem a je součástí Plzeňské pánve. Městem protéká řeka Úhlava, která odvádí většinu vod z Přešticka. Pramení na Šumavě pod Pancířem a končí v Plzni, kde se spojuje s Radbuzou.

V době založení tehdejšího rybářského spolku bylo registrováno asi 15 členů. Organizace měla název "Rybářský klub", který měl ve správě 14 km řeky Úhlavy a 10 km dalších vodních ploch pronajato. Tehdejší řeku Úhlavu měli v tzv. pachtu od majitelů mlýnů a hraběcí vrchnosti. K ostatnímu povodí patřily náhony, potůčky, tůně a několik menších rybníků. Po první světové válce se změnil název organizace na "Lidovou organizaci rybářů", která byla již organizována v rámci kraje mezi Poříčním svazem v Plzni a Zemským svazem rybářů.

V roce 1927 bylo již v organizaci registrováno 20 členů v čele s předsedou Landovským a zapisovatelem Beranem. Výbor byl složen z 9 členů. Ve správě Lidové organizace rybářů byly v té době rybníky Dolce a Krasavce. Povolenky byly vydávány vlastním členům a tzv. lístkařům, což byli občané, kteří jezdili na dovolenou mimo svůj revír. Ve stejném roce byl zprostředkován pronájem regulace v Příchovicích až k obci Radkovice za poplatek 30,- Kč ročně. V těchto letech se již tradovalo pořádání zábavy v Borovech a za tímto účelem byla vždy před zábavou svolána přípravná schůze výboru. Výbor se scházel jednou za měsíc. Byly projednány přihlášky nových členů, osazování řeky a rybníků, kulturní činnost organizace apod.

V roce 1927 byl vypracován rozpočet na stavbu sádek v hodnotě díla 41.521,- Kč. Členské schůze byly svolávány dvakrát do roka. Ta první na počátku roku byla obdobou dnešní výroční členské schůze a nazývala se valnou hromadou. Pro správu majetku, nájem rybníků a osádku povodí byla určena funkce "rybmistra". Dále byly ustaveny funkce "baštýře" a "porybného". Každý nový člen, který byl přijat, byl povinen zaplatit 15,- Kč zápisného. Na hlídání povodí byl vždy určen jeden rybář, který dostával rybářský lístek se slevou. Jeho povinností bylo hlídat tzv. líhně, nájemní pole, povodí a zahrádky rybářů za poplatek 70,- Kč. Organizace měla své stanovy. Na valné hromadě r. 1929 bylo rozhodnuto vydávat současně s povolenkou i tyto stanovy, aby každý člen byl informován o svých právech a povinnostech. V době výtěru ryb byl každým rokem vydáván zákaz pouštění kachen a husí na povodí. Štiky bylo povoleno chytat na štikovák od 1.5 příslušného roku a ostatní ryby na udici od 15.6. Valnou hromadou bylo rovněž ustaveno, že dítě rybáře může chytat za jeho přítomnosti bez vydání povolenky. Dále bylo ustaveno, aby každý člen byl zplnomocněn kontrolovat každého druhého a zamezilo se neoprávněnému chytání ryb. Od roku 1929 již byla stanovena pracovní povinnost a to za účelem výstavby sádek. Každý člen byl povinen odpracovat 16 brigádnických hodin a kdo nebyl schopen pracovat, zaplatil 48,- Kč do pokladny organizace. Na vánoce byl uskutečněn volný prodej ryb za poplatek 14,- Kč pro člena organizace a 15,- Kč pro ostatní zájemce za 1 kg ryb. Valnou hromadou v roce 1930 bylo usneseno, že ženy rybářů mohou volně rybařit bez rybářského lístku. Jako doklad jim sloužilo potvrzení rybářské organizace. Doba lovu byla stanovena pro letní a zimní období, a to v době letní od 4 hodin do 21 hodin a v době zimní od 6 hodin do 17 hodin.

V roce 1930 se činnost spolku rozšířila o činnost zaměřenou na nasazování ušlechtilých druhů ryb do řeky a vod náležejících spolku. Rybí plůdek byl získáván od okolních velkostatků a Třeboňského panství. V té době byl kromě kromě řeky Úhlavy osazen rybník v Ježovech 200 kusy kapří násady, rybník v Biřkově 852 ks a rybník v Strýčkovicích 900 ks. Kromě hospodaření na pronajatých povodích byla činnost spolku věnována oblasti výchovné a propagační. Za tímto účelem byly na členských schůzích pořádány přednášky o správnosti rybolovu a ochraně životního prostředí a promítány filmy s rybářskou tématikou. Rybářský spolek měl již svého zástupce v Poříčním rybářském spolku v Plzni.

Na valné hromadě 17. ledna 1932 bylo oznámeno, že se chystají změny rybářského zákona s tím, že každý rybářský klub musí být členem rybářského ústředí v Praze, které vydá jednotné stanovy. Na této valné hromadě byl zvolen nový předseda rybářského klubu Vacek a odstupující předseda Landovský byl jmenován za dlouholetou činnost čestným předsedou rybářského klubu. Na následující výborové schůzi bylo provedeno rozdělení dalších funkcí a bylo schváleno, aby členové klubu se mezi sebou oslovovali "bratře" oproti původnímu "pane". Návrh byl jednohlasně schválen. Rybářský klub požádal v roce 1932 o pronájem řeky v okolí Hlávkovy nadace v Lužanech a tato žádost byla zamítnuta. V rybářském klubu se stalo tradicí pořádat každoročně "Anenskou zábavu". Tato zábava patřila k nejlepším a nejnavštěvovanějším v městě Přeštice. Jako perličku lze uvést, že bratr Voráček dodal na Anenskou zábavu jeden dort zdarma, čímž splnil povinnost vůči klubu ohledně doplacení pracovní povinnosti.

Na valné hromadě v roce 1933 byla zrušena pracovní povinnost, jelikož výstavba sádek byla ukončena. V tomto roce zažádal rybářský klub o pronájem řeky Úhlavy od vícovského kostela až k Dolní Lukavici od hraběte Achönborna. Žádost byla zamítnuta. Do řeky bylo za rok 1932 nasazeno celkem 4 156 kusů různé rybí násady. Valnou hromadou bylo přijato opatření, aby si klub ve svých líhních prováděl chov vlastní násady. Rovněž byl vydán zákaz chytání štik na tahačku pod trestem odnětí rybářského lístku pro příslušný rok. V roce 1933 bylo započato s úpravou břehu pod jezem v Přešticích. Rozpočet byl stanoven na 60 tis. Kč s tím, že rybářský klub uhradí 15 tis. a zbytek uhradí město Přeštice. K hlídání povodí byl určen jeden rybář. Tuto funkci vykonával v té době bratr Hás. Jeho posláním bylo uhlídat povodí od pytláků a postihovat majitele kachen, které zejména v době tření ryb způsobovaly značné škody.

Na valné hromadě v roce 1934 byl zvolen nový předseda Maťěj Hodaň a bylo rozhodnuto započít s výstavbou vlastního klubového domu na "Rybárně". V tomto roce vystoupil Poříční svaz Plzeň ze Zemského rybářského svazu a přeštický Rybářský klub byl převeden pod správu Poříčního rybářského svazu Klatovy. Rybářský klub jednal o pronájmu řeky Úhlavy v Červeném Poříčí a ve výboru bylo rozhodnuto pronajímat rybník na Rybárně v zimním období jako kluziště pro občany Přeštic. V roce 1935 byl na valné hromadě zvolen, kromě běžných funkcí, technický poradce předsedy ing. Hájek. Na následné výborové schůzi bylo schváleno, aby hlídání povodí zabezpečili dva rybáři za poplatek a současně aby jim nebyla vydána povolenka, aby se mohli plně věnovat své funkci. Valnou hromadou bylo odhlasováno, aby každý nový člen při podání přihlášky zaplatil 100,- Kč, jelikož byly problémy při přijetí nové člena s placením členských příspěvků a zápisného. Od roku 1933 se změnila volba členů klubu do výboru tak, že byla předkládána hlavní kandidátka a kandidátka opozice. Na valné hromadě byly kandidátky přečteny a hlasování bylo provedeno volebními lístky.

V roce 1935 byl uskutečněn pronájem pronájem rybníka Dolce s ročním poplatkem 700,- Kč na 6 let. Počínaje tímto rokem se změnila funkce rybmistra na porybného. V roce 1936 přešel rybářský klub Přeštice opět pod správu Poříčního rybářského svazu Plzeň. Tímto svazem byly vydány nové stanovy, které byly přijaty bez připomínek. Valnou hromadou bylo schváleno, aby každý nový adept na člena klubu předložil vysvědčení o zachovalosti a bylo zrušeno vydávání dětských lístků dětem rybářů vzhledem k značným nešvarům při vydávání lístků a chování u vody. Poprvé se začala provádět evidence ulovených ryb a Zemským rybářským svazem byly vydány první odznaky svazu v ceně 2,- Kč za kus.

Za rok 1936 bylo nasazeno do povodí klubu 11 969 kusů rybí násady. Počátkem roku 1937 bylo evidováno 90 členů v rybářském klubu, z toho 70 činných členů a 20 přispívajících. Pokud došlo k nějakým sporům nebo porušení stanov rybářského spolku, byla svolána mimořádná valná hromada a jejím řízením byl pověřen nejstarší člen klubu. Např. tato mimořádná valná hromada se konala v roce 1936, kdy opozice nesouhlasila s rozhodnutím výboru ohledně vyloučení dvou členů. Další se konala v roce 1937, kdy byla provedena volba nového předsedy a místopředsedy, jelikož dosavadní funkcionáři rezignovali. Předsedou byl zvolen Josef Benetka a místopředsedou Oldřich Peroutka.

Na valné hromadě roku 1938 byl volen výbor na dobu 3 let. Byli zvoleni dva místopředsedové a další funkce - právní poradce. V tomto roce bylo započato s výstavbou dalších sádek na rybárně. V srpnu byla výstavba ukončena i navzdory malému zájmu o brigádnickou výpomoc ze stran rybářů. Výborem bylo proto rozhodnuto, aby každý kdo se výstavby nezúčastnil zaplatil do pokladny klubu 5,- Kč. Naopak těm, kteří se nejvíce podíleli na výstavbě, bylo výborem rozhodnuto vyplatit odměnu od 60 do 110 Kč.

V roce 1941 bylo organizováno 118 členů a 26 přispívajících. Z kulturních akcí organizovaných spolkem se těšily velké oblibě rybářské závody, pořádané každoročně na rybárně. Počínaje rokem 1942 byla provedena změna v rozdělení povodí na pásma pstruhová a mimopstruhová. V přeštickém klubu bylo rozhodnuto, že mimopstruhovým pásmem bude řeka Úhlava, tůně a nádrže. Pstruhovými potom všechny přítokové potoky. V roce 1943 byla spolkem vyhlášena povinnost, aby každý člen složil 100,- Kč jako příspěvek na zarybnění. Od tohoto roku byl rybářský klub Přeštice opět převeden pod správu Poříčního rybářského svazu Klatovy.

V době druhé světové války se výborové a členské schůze mohly konat pouze s povolením policejního úřadu. Po osvobození naší vlasti zahájil klub opět svoji normální činnost. První poválečná léta byla poznamenána úbytkem členů. Od roku 1946 bylo povoleno chytat na 3 pruty, z toho jeden štikovák.Rovněž bylo povoleno chytat na přívlač po celém povodí klubu. Cena povolenky byla stanovena na 145,- Kč pro členy a 245,- Kč pro hosty. V tomto roce byl zvolen na valné hromadě nový výbor pod vedením nového předsedy Arnošta Pecha. Byla provedena volba dvou porybných. Výborové schůze se do tohoto roku konaly převážně u "Hofmeistrové" za roční poplatek 800,- Kč. a 2 kaprů na vánoce, dále v restauraci "U Brčků", "Velkoborských" a "Zemědělském domě".

Počínaje rokem 1947 byly vydány nové stanovy klubu, kde bylo mimo jiné uvedeno, že po skončení volebního období musí odstoupit z výboru 1/3 členů a 1/3 náhradníků a za ně zvoleni noví členové a náhradníci. Tento rok byl významný i tím, že byla prováděna volba funkcionářů na dva roky a již zpracován dvouletý pracovní plán klubu, který obsahoval:

§ Dokončení výstavby Rybárny a okolí

§ Zarybnění Příchovického a Kucínského potoka

§ Získání nových chovných rybníků

§ Zvelebení sportovního rybářství na klubových vodách, tj. zpřísnění kontroly z hlediska dodržování rybářského řádu a ochrany vod. Kdo neodevzdá přehled o úlovcích, nebude mu vydána povolenka na následující rok

§ Rozšíření kulturní činnosti rozšířením přednášek a založením odborné knihovny

§ Zavedení desetihodinové pracovní povinnosti s tím, že ten kdo nemůže brigádu odpracovat si zajistí náhradu a rybáři nad 60 let jsou zproštěni pracovní povinnosti, ale zaplatí o 100,- Kč více za povolenku

Cena povolenek byla stanovena na 300,- Kč pro členy a 400,- Kč pro hosty. Pro hlídání povodí byl určen jedem hlídač za roční poplatek 2000,- Kč. Členové, kteří v tomto roce nechytali byli povinni zaplatit 12,- Kč za členský příspěvek, 10 Kč zarybňovací fond a 150,- Kč jako mimořádný příspěvek.

V roce 1948 byl ze členů spolku sestaven akční výbor, který se zabýval postojem členů klubu ke státnímu zřízení. Výsledek prověrky a pohovorů se členy byl oznamován generálnímu sekretariátu NF v raze. Zároveň byla prověřena činnost a hospodaření rybářského klubu. Na základě průzkumu a posudků bylo několik členů vyloučeno. V tomto roce byla zřízena vývěsní skříňka na náměstí v Přešticích. V roce 1949 byl valnou hromadou schválen pětiletý plán a byl zrušen provoz kluziště na Rybárně. Pětiletý plán určoval každému rybáři odpracovat ročně 8 brigádnických hodin. Pracovní povinnosti byli zproštěni rybáři starší 60 let a ti členové, kteří se prokázali lékařským vysvědčením. Na členské schůzi před valnou hromadou bylo zrušeno vzájemné oslovování členů "příteli" a odhlasováno, aby se členové oslovovali "soudruhu". Na valné hromadě bylo konstatováno, že předchozí dvouletý plán byl splněn na 90% vzhledem k tomu, že se nepodařilo zabezpečit oplocení Rybárny. Do pětiletého plánu bylo mimo jiné zakotveno vysazování vrb po obou březích Úhlavy od jezu v Přešticích až k jezu v Dolní Lukavici a od jezu v Příchvicích k obci Lužany. Valnou hromadou byl zvolen 16 členný výbor a byly zavedeny dvě nové funkce, a to tiskový a zábavní referent. Zemský rybářský svaz zrušil chytání na 3 pruty.Byly povoleny pouze 2. V tomto roce došlo rovněž k rozdělení poříčních svazů na revíry. Poříční svaz Klatovy, pod který jsme v té době spadali se rozdělil na 9 revírů. Naše povodí řeky Úhlavy bylo začleněno do revíru č. 5. Horní hranice revíru byla u jezu v Červeném Poříčí a dolní u obce Předenice. Do revíru byly začleněny potoky Kbelský, Příchovický, Vodokrtský, Biřkovský, Merklínka a všechny přítoky na hranici bývalého přeštického okresu u Čelákov, dále potok Dnešický a nádrž v obci Příchovice.

Do roku 1949 se práce na výlovech nezapočítávaly do pracovní povinnosti. V roce 1949 se konaly rybářské závody pod vícovským kostelem a vzhledem k tomu, že byla velká nouze o chovné cejny, byl každý účastník závodů povinen chyceného cejna věnovat klubu. Cejni pak byli v kádích převezeni do sádek. Náhradou za cejna měl každý možnost získat vánočního kapra o stejné hmotnosti. V roce 1950 byla klubová místnost přemístěna ze Zemědělského domu na Rybárnu. Stoly a židle byly zakoupeny při dražbě na zámku v Dolní Lukavici. V témže roce byla provedena změna rybářského klubu na "Lidový rybářský spolek". Rovněž byla provedena změna zemského rybářského svazu v Praze na "Jednotu rybářů v Praze". Ta uložila všem spolkům, aby se více věnovali hospodářské činnosti. Za tímto účelem byla v našem spolku ustavena funkce hospodáře a jeho pomocníka. V tomto roce byla vydána povolenka zdarma jen hlídači povodí a úderníku dolu Dobré štěstí Františku Nyklesovi. Pracovní povinnost byla rozšířena o 4 hodiny pro pomoc zemědělství.

Počínaje rokem 1951 byly vydány nové celostátní stanovy Svazu rybářů s platností od r. 1952. V důsledku přípravy a projednávání nových stanov se mimořádně konala v roce 1951 valná hromada až říjnu. Na valné hromadě byl zvolen nový předseda Emanuel Pelikán, dále do funkce místopředsedy Jan Rott, jednatele Benda, pokladníka Mikšovský a hospodáře Diviš. Bylo odhlasováno nevydat povolenku těm, kteří neomluveně zanedbávají pracovní povinnost. Plénem roku 1952 bylo stanoveno odchovat 10 000 ks kapra K1, 600 kg K2, 10000 ks plůdku štiky, 10 000 ks jiker candáta a 10 000 ks pstruha obecného. Téhož roku byla zrušena funkce hlídače povodí a ustavena skupina místopřísežných strážců. V letech 1948 - 1951 byl stanoven denní úlovek nejvýše 8 kg a od roku 1952 byla tato výše snížena na 6 kg. Počínaje rokem 1952 byla zavedena nová struktura hospodaření podle nového rybářského zákona č. 62/1952 Sb.Byla zavedena přesná evidence ulovených ryb. V roce 1953 byla provedena změna očíslování revírů. Naše povodí bylo zařazeno do revírů č. 3 a 4. Od tohoto roku byly vydávány i pstruhové povolenky za 150,- Kč na rok a 20,- Kč na den. Náš spolek měl v tomto roce 21 strážců.

V roce 1954 byla provedena přístavba skladiště na Rybárně a ustavena funkce správce majetku. V tomto roce se náš spolek rozhodl zahájit vlastní odchov ryb dle ustanovení nového rybářského zákona. V roce 1955 byla provedena volba nového výboru a novým předsedou se stal s. Bouda. Do výboru byl zvolen s. Kroupa. V tomto roce byl lidový rybářský spolek vyhodnocen KNV jako nejlepší složka NF za plnění úkolů v brigádnické činnosti pomoci městu Přeštice a za odměnu mu byl předán diplom.

V roce 1956 byl na valné hromadě zvolen předsedou s. Rott po rezignaci s. Boudy. Kromě vlastního povodí měl spolek pronajaty rybníky v Řenčích, Libákovicích, Ježovech, Biřkově, Skočicích, Dolcích, Příchovicích, Vytuni a Vřeskovicích, který byl uznán jako sportovní.

V roce 1957 se jednalo v Praze o nové organizaci rybářství. Výsledkem bylo vytvoření ÚV Československého svazu rybářů, jehož základní složkou se staly místní organizace a jejich členská základna. Nadřízenými orgány MO byly oblastní a krajské pobočky. V říjnu 1957 přijal náš lidový spolek nový název jako místní organizace Československého svazu rybářů Přeštice a schválil nové stanovy. V roce 1958 se uskutečnil 1 celostátní sjezd Československého svazu rybářů, kde jsme měli i my své zastoupení. V souvislosti se změnou názvu organizace došlo i ke změně názvu členské schůze začátkem roku z "valná hromada" na název "výroční členská schůze". V roce 1959 byl zvolen nový výbor pod vedením nového předsedy s. Taišla. V tomto roce se již jednalo o sdružené krajské povolence. Výbor naší organizace s ní projevil nesouhlas. Podle nových stanov byl stanoven členský příspěvek na 40,- Kč. Klubová místnost byla přemístěna z Rybárny do objektu s. Brabce na Pohořku. Za měsíční poplatek 20,- Kč. V roce 1960 po provedené reorganizaci byla naše MO převedena z oblastní pobočky Klatovy pod správu krajské pobočky Plzeň. Toto bylo odhlasováno na mimořádné schůzi dne 5.3.1960. V roce 1960 obhospodařovala naše MO 19 ha mimopstruhového povodí o celkové délce 23 km a 3 ha pstruhového povodí o délce 10 km. Dále hospodařila na 6 rybnících o výměře 1,36 ha. V roce 1961 byla naše organizace přejmenována na MO Českého svazu rybářů Přeštice a opět byly vydány nové stanovy. Na rok 1961 bylo povinností odpracovat 20 hodin brigád. V tomto roce byl převeden do správy rybník Henigarov a Příchovický. V MO bylo registrováno 258 členů a 26 mladistvých. Naší organizaci byla dekretem MNV přidělena nová klubová místnost na rohu náměstí. V roce 1961 byl MO Plzeň učiněn nátlak na naši MO s cílem odebrat část povodí od jezu v Nezdicích až k jezu v Červeném Poříčí. Nakonec se tak nestalo. V roce 1962 byl záměr vybudovat rybník ve směru na Skočice. Tento záměr se však neuskutečnil vzhledem ke komunikaci, která by tvořila hráz rybníka.

V roce 1971 bylo započato s výstavbou rybníka Radkovice.V tomto roce byl zvolen nový předseda s. František Frauknecht. Na rybník Radkovice byl proveden rozpočet ve výši 149 tis. korun. Do konce roku bylo vyčerpáno 58 tis. V roce 1973 bylo započato s hospodařením na rybníce v Oplotě. Dál ebylo rozhodnuto na členské schůzi pověřit dva členy výchovou mládeže. Tento úkol byl splněn částečně až v roce 1974 kdy se vedení mládeže ujal s. Paumer.

V roce 1973 se konal II. sjezd ČRS, kde bylo rozhodnuto o celokrajské povolence. V tomto roce byl převeden ONV rybník Žerovice do bezplatného užívání naší MO.

V roce 1975 bylo započato s rozsáhlými opravami rybníků Žerovice, Mstice, Horušany, Lukavice, Henigarov a na Rybárně. Na rybníku Radkovice byl vybudován nájezd k rybníku. V tomto roce se ujal vedení mládeže s. Šlajs. Na VČS byla odhlasována podpora při úmrtí člena MO a to při členství do 5 let 100,- Kč, 5-10 let 300,- Kč, 10-20 let 600,- Kč a nad 20 let 800,- Kč. Novým předsedou byl zvolen s. Klesa. V roce 1974 byla navázána spolupráce s domem pionýrů a mládeže v Přešticích.Rybářský kroužek vedl s. Hanzlík a s. Šlajs.Naše organizace zakoupila auto ŽUK a RN. V roce 1977 byla předána budova na Rybárně kroužku mládeže. Každoročně byly pořádány rybářské závody na Rybárně. V tomto roce byl schválen za člena KV ČRS s. Rendl. ONV nabídl naší MO Jamecký rybník u Merklína (1,20 ha) a výbor tento rybník přijal.

Na rok 1978 bylo plánem stanoveno odpracovat 3000 hod. pro organizaci, 500 hod. pro MNV a 100 hod. pro Státní statek. V témže roce bylo započato z organizováním třídeního zájezdu na přehradu Hracholusky pro mládež. Mládež vedl s. Hanzlík, Janovec, Tomášek a Smolek.

K 1.1.1979 měla naše organizace 356 členů, z toho 4 ženy, 14 mladistvých od 16 do 18 let a 43 pionýrů. Do obhospodařování byly získány rybníky Horní Lukavice a Snopoušovy.

V roce 1979 zakoupila naše organizace dům č. 510 v Polní ulici v Přešticích za účelem zřízení kanceláře. Dům byl zakoupen za odhadní cenu 120 tis. Kč. Z jeho rekonstrukcí bylo započato v roce 1980. Vzhledem k tomu, že v okolí domu bylo dostatečné prostranství bylo rozhodnuto vystavět další potřebné zázemí (garáže, sklady a dílna).Rozpočet na rekonstrukci domu činil 106,8 tis Kčs . K 1.1.1981 měla naše organizace 373 členů, 11 mladistvých a 50 dětí. Velmi úspěšnou brigádnickou prací byla demolice objektu Prefa Přeštice. Materiál použila naše MO na rekonstrukci objektu.

V roce 1982 byl zvolen předsedou s. Karel Kuběna. Místopředsedou byl zvolen s. Jaroslav Houška. Rybářský kroužek měl stále více adeptů, kteří byli vedeni s. Hanzlíkem a s. Houškovou. Jsou zakoupeny pruty na rybolovnou techniku i plavanou. V roce 1984 získává naše družstvo l místo v okrese. V roce 1984 přebral vedení kroužku v RT s. Tomáš Flégl.

V roce 1983 byl odprodán objekt staré kanceláře MO ČRS Českému svazu zahrádkářů za 35 tis. Kč. V závěru roku 1983 byl zjištěn úhyn ryb na obou pstruhových potocích vlivem nedbalosti JZD Přeštice a Dolní Lukavice, kdy se do vody dostal odpad ze silážní jámy a močůvka. Celková škoda činila 22 tis. Kč. V tomto roce se také započalo s výrobou lína na export. Zarybňovací plán byl splněn. Průměrná hmotnost kapra v roce 1982 byla 90 dkg a v roce 1983 65 dkg. V roce 1983 stoupl počet mládeže v kroužku na 133 dětí.

V roce 1985 byla dokončena rekonstrukce a výstavba nového objektu jehož správcem se stal s. František Šlehofer.

Na podzim roku 1989 proběhla v našem státě "Sametová revoluce". Došlo ke změně polického klima v zemi. Skončila vláda komunistické strany, která od roku 1948 neomezeně diktovala a určovala směr a postup ve všech oblastech našeho státu. Na výroční členské schůzi je zrušeno oslovení "soudruhu" a zavedeno "pane". Předsedou naší MO je zvolen pan Kuběna a místopředsedou pan Houška.Výbor organizace se skládal z 17 členů a 5 členů revizní komise. Výbor se scházel 1 x za 14 dní. Členská základna čítala 450 dospělích, z toho 7 žen, 42 mládeže ve věku 16-18 let a 130 dětí ve věku 8-15 let. Celkem 622 členů. Bylo odsouhlaseno, že člen, který dosáhl věku 70 let dostane povolenku zdarma. V témže roce proběhl v Praze mimořádný sjezd ČRS.

V roce 1989 proběhlo odbahnění rybníka v Žerovicích s celkovými náklady 1 310 400,- Kč. Z toho byla 962 400,- dotace státu, 200 tis. od Územního svazu a 37.600,- Kčs zaplatila organizace. Ostatní práce prováděla organizace ve vlastní režii. V témže roce proběhl III. ročník v plavané "Velká cena města Přeštic". Družstvo naší místní organizace již soutěží třetí rok v druhé národní lize soutěži muškaření.

V roce 1992 zaniká Československá federativní republika a vzniká samostatná Česká republika. Změny se dotkli i naší organizace. Pobíhají rozsáhlé restituce majetku, které se dotkly i nás. Na rybnících se platí nájmy. Organizace dostála do nájmu dva rybníky v Přestavlkách a naopak odevzdala obecnímu úřadu rybník v Soběkurech. Organizace hospodaří na 10 rybnících o celkové ploše 15,95 ha. Zakupuje dvě vojenská auta za 41 tis.Kč.

V roce 1993 již organizace platí celkem na nájmech 60 tis. Kč. Ve volbách téhož roku byl znovu zvolen za předsedu pan Kuběna místopředsedu Flégl, jednatele Konůpek, rybničního hospodáře Skala a účetního Machník. Předsedou revizní komise se stal pan Chmelík. Kulturní oblast dostal na starost pan Benda.Mládež pan Bultas.

V roce 1995 na výroční členské schůzi v kulturním zařízení města na náměstí v Přešticích proběhly nové volby do výboru naší organizace. Za předsedu byl zvolen pan Flégl, místopředsedu Kuběna, jednatele Konůpek, účetního Ing. Mařík a do funkce hospodáře za odstupujícího pana Skalu pan Bezděk Josef. Je odsouhlaseno vyplacení finanční částky pozústalým po členu naší MO:

Do 5 let - 200,- Kč

Do 10 let - 600,- Kč

Do 20 let - 1200,- Kč

Nad 20 let - 1600,- Kč

Na rybnících je stále více práce a ta leží především na panu Bezděkovi a Šlehoferovi.

V roce 1997 byly velké záplavy na Moravě a naše organizace poskytla částku na likvidaci následků tamnímu MRS 10 000,- Kč. Naše organizace zakupuje počátač, avii, sekačku a vapku. Veškerá evidence členů a účetnictví je vedena na PC.

V roce 1998 došlo k ukončení plesů MO v Borovech. Plesy MO ČRS byly přemístěny ze sokolovny v Přešticích do kulturního zařízení v Příchovicích. Byla instalována nová vývěsní skříňka organizace na náměstí v Přešticích za 15 tis. Kč. Družstvo naší MO se umístilo v II. lize muška skupina A na druhém místě. Organizace provedla odbahnění části rybníka v Radkovicích.

V roce 2001 bylo provedeno vyčištění tůně v Jíně. Na jaře roku 2002 proběhly volby do výboru MO. Předsedou se stal pan Flégl, místopředsedou Ing. Mařík, hospodářem pan Bezděk a jednatelem pan Konůpek.

13.8.2002 postihly celou Českou republiku záplavy, které do té doby neměly pamětníka. Rybochovné zařízení MO ČRS Přeštice a část města Přeštice byly pod vodou. Vznikly škody na stavbách i na rybách. Každý člen ČRS v rámci členského příspěvku dal 100,- Kč na likvidaci následků po povodních.Naše organizace uvolňuje okamžitě 10.000,- Kč na pomoc městu.Škody na stavbách MO a rybách dosáhly 166.000,- Kč. V roce 2002 založila MO ČRS Přeštice vlastní webové stránky na Internetu.

V roce 2003 došlo ke schválení novely zákona o rybářství, která zaručila kontinuitu ČRS. Je zrušeno celoroční hájení na tekoucích vodách. V Přešticích byla dokončena oprava jezu a regulace pod jezem. Prostředky z výnosu povodňové známky výbor MO investuje do generální opravy oplocení rybochovného zařízení v Přešticích.

Na jaře roku 2004 je dokončena oprava oplocení na RZ.Organizace uzavírá nájemní smlouvy na rybníky na dobu dalších 4 let. Na RZ Přeštice a rybník v Radkovicích vydává vodoprávní orgán V Přešticích rozhodnutí o nakládání s vodami.

V roce 2005 se MO ČRS Přeštice věnuje především chovu ryb a opravě zakoupeného nákladního auta AVIA.

4. března 2006 je v hotelu na náměstí VČS a volby do výboru MO na rok 2006 –2010. Do čela organizace je zvolen Tomáš Flégl. Další členové výboru a dozorčí komise: Konůpek Václav, Ing. Mařík Pavel, Bezděk Josef, Rout Petr, Ing. Sochor Václav, Stoček Miloslav, Chmelík Oldřich, Machulda Karel, Hanzlík Jiří, Bultas Petr, Fořt Václav, Šlehofer František, Hora Pavel, Vican Roman, Šifta Stanislav, Mašek Josef, Vlášek Petr, Frk Jiří, Pluhař Oldřich.

Historie projektu

V této části můžete popsat historii Vašeho projektu a co Vás vedlo k nápadu jej realizovat. Je vhodné se také zmínit o důležitých milnících a poděkovat lidem, kteří se na projektu účastnili.

Naši uživatelé

Zde je vhodné popsat, kdo jsou Vaši cíloví uživatelé a proč je právě tento projekt pro ně důležitý. Důležité je Vaše návštěvníky také motivovat, aby se na tyto stránky pravidelně vraceli.